Pod pojmem dřevostavba si člověk nejčastěji vybaví srub nebo podhorskou chatu, protože navozuje dojem stavby, která je asi postavená celá ze dřeva a kterou považuje spíše za rekreační stavbu než za stavbu pro plnohodnotné bydlení. To však ve většině případů není zcela pravda. Dřevostavba může být velmi rozmanitá, od přiznání dřevěného stylu, přes obezdění lícovými cihlami, až po opatření stavby nejrůznějšími a nejmodernějšími systémy termoizolačních omítek. Montovaný dům na bází dřeva vykazuje zejména prvotřídní tepelně-izolační vlastnosti. Hlavní předností dřevostavby je rychlost výstavby. Dřevostavby stále provází mnoho mýtů. Vyjmenujme ty nejčastější: patří mezi ně strach z požáru, dřevokazných škůdců, hub, plísní a hniloby. Ovšem jakékoli obavy jsou zbytečné. Naopak ti, co v nich bydlí, mohou vyjmenovávat výhody - rychlá a jednoduchá výstavba, volba ekologického materiálu, nízké náklady na provoz, především na vytápění, ale i dlouhá životnost. Trvanlivost dřeva závisí na obsahu vody i na objemu vzduchu v dřevě obsaženém. Zvýšená vlhkost je rájem pro houby, dřevokazný hmyz a plísně. Je tedy nutné, abychom získali optimální vlhkost dřeva a tím předešli nepříjemnostem. Dobře vysušené dřevo obsahuje zhruba 10 - 15% vody.

V Česku se v roce 2007 postavilo přibližně 1 500 dřevěných domů, to je zhruba dvakrát více než v roce 2006. Za zvýšeným počtem zájmu o stavbu dřevostaveb je především nástup mladších generací, které se při opatřování vlastního bydlení nebojí netradičních materiálů.

Hlavní výhody dřevostaveb

• Energetická úspornost dřevostaveb
  Dřevostavby renomovaných výrobců se vyznačují vysoce nadstandardními tepelně izolačními vlastnostmi. Součinitel prostupu tepla u obvodové stěny dosahuje U = 0,229 Wm-2K-1, což v praxi znamená 50 % úsporu energie proti klasické technologii.
• Kladný vztah k životnímu prostředí
  Dřevo je ekologický, snadno dostupný a obnovitelný materiál. Je zárukou příjemného prostředí, vynikajících tepelných vlastností a dlouhé životnosti. Při zpracování dřeva vzniká výrazně menší zátěž pro životní prostředí, než u jiných stavebních materiálů.
• Rychlost výstavby dřevostaveb
  Samotná montáž dřevostavby realizované „na klíč“ se pohybuje okolo 3 měsíců. Jde o úsporu ve
  vztahu k hypotéčnímu úvěru, kdy klient během několika málo týdnů splácí dům, ve kterém bydlí.

Hlavní nevýhody

• Předsudky
  Hlavní nevýhodou dřevostaveb u nás je ústup od dřeva jako tradičního stavebního materiálu v minulém století. Proto musí dnes překonávat řadu předsudků v mínění široké veřejnosti, stavebních firem, ale i některých architektů a projektantů.
• Nejčastější mýty
  V oblasti dřevostaveb je celá řada zažitých "informací" - mýtů, a to pro dřevostavby jak pozitivních, tak i negativních. Pokud máme realisticky uvažovat o výhodách a nevýhodách tohoto stavebního systému, je potřeba se s nimi seznámit a přemýšlet.
• Dřevostavby jsou méně odolné proti povětrnostním vlivům
  Dřevo je materiál s dlouhou životností, což dokazují roubené stavby staré i několik stovek let. běžně poskytovaná záruka na konstrukční systém domu je 30 let.
• Dřevostavbu na první pohled pozná každý
  Vnější podoba domu závisí na použitém venkovním materiálu, a mnohdy nesouvisí s dřevostavbou. Na vnější stranu dřevěného skeletu se používají omítky, fasádní desky či obklady. Takovýto dům může stát na jakémkoliv místě, vzhledem k okolní zástavbě.
• Dřevostavby jsou hořlavé
  Zažité obavy z požáru jsou neopodstatněné. Dřevěné prvky déle udrží statickou pevnost do okamžiku zhroucení než ocelové či betonové. každá dřevostavba musí splňovat normu minimálně 30 minut neprohořlavosti stěny.

Všeobecné mínění o chování dřeva během požáru je zkreslené. Dřevo je hořlavé, dokáže vyživovat oheň a šířit ho za pomoci prchavých plynů, které při vysoké teplotě vznikají. Zuhelnatění dřeva však lze odhadnout a působení plamenů na průřez lze snížit nebo zamezit vhodnou impregnací, obkladem a úpravou povrchu. Průřezy s minimálním rozměrem 35 mm, jejichž povrch je vystaven požárnímu namáhání, odhořívají stálou rychlostí. Pevnost dřeva zbytkového průřezu po požáru zůstává v zásadě beze změny. Velmi příznivě se chovají velké průřezy z lepeného lamelového dřeva, oproti tomu pruty příhradových vazníků je třeba chránit.

Složení obvodové konstrukce našich domů:
DIFUZNĚ UZAVŘENÝ SYSTÉM*

1. Omítka dle výběru investora Weber, silikonová, silikátová....
2. Vícenásobné přetažení stěrkovacím lepidlem
3. Skelná síťovina – perlinka, vtlačená do stěrkovacího lepidla
4. Vnější zateplení pomocí polystyrénových desek tl. 100 mm (dle dohody více)
5. Sádrovláknitá deska Rigidur tl. 12,5 mm (alternativně Rigistabil tl.15 mm)
6. Nosný KVH profil 60x140 mm vysušený na 13 – 16 % vody
7. Vnitřní zateplení pomocí tvrzené minerální izolace tl. 140 mm
8. Důkladně provedená parozábrana s reflexní hliníkovou vrstvou
   (spoje slepené pomocí speciálních tmelů a AirStop pásek)
9. Montážní mezera pro vedení instalací a pro reflexi fólie
10. Předsazená stěna z KVH hranolů 60x40 mm
11. Záklop deskou RigiStabil tl. 12,5 mm

*Systém je možno přepracovat na difuzně otevřený.

• Záklop z impregnovaných prken 25 mm
• Nosný KVH profil 180 mm x 100 mm vysušený na 13 – 16 % vody
• Zateplení minerální izolací tl. 160 mm mezi nosné trámy
• Zateplení minerální izolací tl. 100 mm do kříže pod nosné trámy
• Důkladně provedená parozábrana s reflexní hliníkovou vrstvou (spoje slepené pomocí speciálních tmelů a AirStop pásek)
• Dvojitý montážní rošt z CD profilů s mezerou pro vedení instalací a pro reflexi fólie
• Jednoduchý sádrokartonový záklop z protipožárních desek

Složení stropní konstrukce našich domů s příhradovým vazníkem:

• Zateplení foukanou celulózovou izolací tl 300 mm
• Důkladně provedená parozábrana s reflexní hliníkovou vrstvou (spoje slepené pomocí speciálních tmelů a AirStop pásek)
• Dvojitý montážní rošt z CD profilů s mezerou pro vedení instalací a pro reflexi fólie
• Jednoduchý sádrokartonový záklop z protipožárních desek